Pokoje Katona

First topic message reminder :


Obyvatelé pokoje:

1. Pokoj - Liana Reynolds & Alexandra Mediceji
2. Pokoj - Camille Ateljevic
3. Pokoj - Elliott Nathanael Jordan & Nafreyu Primfaya (?)

Nebyla bych taková kdyby se mi nedělo tohle. Nechtěla jsem vůči němu nějak vyštěknout nebo tak nějak ale on byl prostě cholerik a nesmělo se vůči němu nic říct. Chtěla bych vidět jak by on zůstával v takovém stvau v klidu. "Jaku! Tak počkej přece!" Křikla jsem a pokusila se zvednout. Nedokázala jsem to. "Jaku!" Ne, vážně jsem ho teď u sebe potřebovala. Donutilo mě to se zvednout a ještě otevřít dveře. "Jaku počkej! Pomoc mi..." Řekla jsem tiše a modlila jsem se k bohu aby se otočil a šel za mnou.

Zastavil sen a chodbě a podíval se na ni. Stála ve dveřích. Zhluboka se nadechl, snad aby jenom nevybouchl na místě. Prohlédl si ji od shora dolů a pozvedl obočí. Opřel se o zárubeň a založil si ruce na prsou. "Tomu říkám ale rychlé uzdravení... Lžeš, manipuluješ, intrikuješ a to jen abych s tebou zůstal... Proč? Měla si své jistý... ale teď si nejsem jistý, jestli tě ještě vůbec chci aspoň na ten sex..." zabručí.
Odvrátí se a dělá uraženého. Má největší chuť hned teď odejít, ale zajímá ho co bude dělat. Ovšem pokud bude hysterčit nebo brečet odchází. Na to fakt nemá náladu.

Musela jsem se opřít o futra abych se neseypala. "Jaku, promiň mi to. Nechtěla jsem na tebe vystartovat.." Řekla jsem tiše, naprosto v klidu a zase jsem si začala mnou jizvu abych se zbavila bolesti. "Nemanipuluji s tebou Jaku. Nepředstírala bych bolest jen aby jsi se mnou zůstal, tohle bych neudělala. Tohle bych tobě neudělala." Řekla jsem zcela vážně a v klidu. Opravdu jsem měla problém stát a tak jsem jen stiskla zuby k sobě a tiše jsem vydechla. Stáhl jsem kousek trika aby mohl vidět jizvu, která téměř krvácela. "Prosím, pomoc mi..." Řekla jsem tiše a zadívala se mu do očí. "Potřebuju tě Jaku, miluji tě a ty to víš." Dodala jsem už o něco pevnějším hlasem.

Otočil se a během její řeči začal mlátit hlavou o dveře. Tohle fakt neměl za potřebí. Že ji nenechal ležet na zemi v knihovně. "Problém je, že já ti tohle tvoje divadýlko nevěřím. Kdyby ti něco bylo ani se nehneš z postele!" zařve na ni a poté aby si ulevil praští rukou do těch dveří. Zhluboka oddechuje a snaží se uklidnit. Musí najít Emmu, ta tuhle jeho povahu jediná dokáže krotit. Ještě se otočí na Alex. "Tohle si zkoušej na někoho jiného... pro mě za mě... aspoň zjistíme, komu ještě tvá hysterie nevadí..." dodá a poté opustí chodbu. Odejde ze společenské místnosti. Odejde z Katony a jde na svůj pokoj.

Nechápala jsem kde viděl histerii. S tímhle jsem měla problém už dva roky a nikdo mi zatím nepomohl. Myslela jsme jen že by to on dokázal, když jsem pro něj tedy něco znamenala. Ale evidentně nic, vážně jen ten sex. Nic jsem mu na to neřekla, neměla jsem co a tak jsem ho jen nechala odejít a vrátila se do pokoje, kde jsem si lehla a hodlala zbytek dne prospat a doufat v to, že to přejde. Nedoufala jsem že se ke mě Jake vrátí, na to on nebyl ale po tomhle jsem se k němu neměla chuť vrátit ani já. Přála jsem mu aby na nějakou histerku, kterš mu bude tohle trpět, narazil. Protože tohle histerie nebyla. Jediné co mě zarazilo bylo, že mi vážně nevěřil.