Hřiště

First topic message reminder :

Hřiště fungující pro fotbal, basketbal a podobné sporty.

Alespoň něco jí trochu zvedne náladu a donutí se pousmát. Jestli slyšela i tiché hlesnutí se nedá určit, jelikož mlčky si pouze chlapce projede od hlavy až k patě.
Snad jen slepý by si nevšiml jeho pohybujícího se tetování a výrazu. Ona však působí jako naprosto vyrovnaný člověk, který rozhodně nedostal žádnou podobnou zprávu od bývalého přítele. Jak jen to ta Rica dělá? Každopádně aniž by něco říkala, nadále si společníka prohlíží, jakoby se nechumelilo.
"Seb Seb Seb..." Odmlčí se, zatímco se zhluboka nadechne a až poté pokračuje: "Akorát bys ho tím zbytečně vyprovokoval, koledoval by sis taky o pěknýho moncla a ke všemu by to bylo na nic. Obrátil by to proti tobě. Zato když ho necháme bejt, uvidíš, že ho to po nějaký době přestane bavit a dá nám oboum pokoj." A jakmile se Saw vytáhne na nohy, co nejrychleji to jde sáhne po cigaretě za chlapcovým uchem a když se jí ji povede ukořistit, prostě si ji jen tak vloží do úst, aniž by ji zapálila a založí si ruce, jakoby tím chtěla naznačit něco jako 'dej na mě'. Takto stojí pět vteřin... deset... patnáct... až nakonec  protočí očkama - očkem a pronese:
"Ale notak! Vždyť to je blbeček kterýho nebudem prostě řešit." Sladký tón se jí vydaří podle očekávání, na základě čehož se pousměje a chlapce chytne za ruku, na které bývalo ono tetování.

Okradení o cigaretu nijak nekomentuje, dokonce se na ni ani škaredě nezamračí, jakoby mu najednou byla rulička nikotinu úplně volná. "Nevím, jestli se cítit uraženě. Fakt si myslíš, že bych ho nepřepral?" Zabručí nasupeně, konečně k ní natáhne ruku a špičkou ukazováčku se dotkne konce cigarety. Místo toho, aby jí ji vzal ji prostě podpálí a ruku pak stáhne zpátky k tělu.
"Monokly jsou mi jedno, pokud to ten blbec neumí pochopit po dobrým, tak ho prostě donutím, aby to pochopil po mým." Tentokrát už větu doopravdy zavrčí, mírně při tom přivře oči a dokonce snad i lehce vycení zuby, suveréně tak napodobujíc rozzuřeného vlka.
Chvilku po tom, co ho chytne za ruku se viditelně uklidní, tetování se začne pomalu sunout zpátky na předloktí, formujíc tak znovu celistvé tetováním, kterým původně je. Nicméně ani potom se nemá k nějakému usmívání nebo podobně. Prostě jenom nesouhlasně zavrtí hlavou, vezme si od ní cigaretu, kterou si vloží mezi rty a dlouze z ní potáhne.
"Myslím to vážně, kotě. Mám ho plný zuby." Udělá krok směrem k černovlásce, levou paži jí položí kolem ramen a plynulým pohybem si ji přitáhne k sobě. Očividně už mu ani nevadí, že slečnu znova zapatlá svým potem, protože si ji za pomalé chůze přitiskne ještě blíž k tělu.

"Tady nejde o to, jestli bys ho přepral nebo ne. Neměli byste se rvát vůbec." Zatváří se přísně, ale chvíli nato překvapeně, když jí Saw místo nějakých řečí na které už si snad i zvykla cigaretu zapálí. Z ní si hned nato šlukne, cigaretu z úst vyndá, kouř prožene plicemi a vyfoukne kamsi na pravou stranu dál od nich obou. "Dík." A k poděkování dodá i polibek na tvář.
"Boože Sawe jestli mi chceš ukázat, že mě dokážeš ochránit tak to já moc dobře vím, ale zvládnu to i sama, neboj. Necháme ho bejt a on vychladne. Ostatně ty bys měl taky." Ať už vlka napodobuje úmyslně nebo nebo ne, slečna i hned podobu pozná, a proto se celá rozzáří.
"Říkej si co chceš, ale takhle seš fakt ještě přitažlivější než normálně." Neprotestuje, když si od ní chlapec cigaretu převezme, ba naopak mu ji podá. Naštěstí se už k další jeho poznámce vyjádřit nestihne, kvůli náhlému přitažení její maličkosti k upocenému tělu pana Whitbyho. Krok drží s ním, ale to ještě neznamená, že k tomuto se nevyjádří.
"Sawe Sawe ale zase to nepřehánějme! Jako seš přitažlivej, ale vocaď pocaď! Pot funguje úspěšně jako repelent na holky." Odtrhne se od něj až v momentě, kdy se přiblíží k lavičce se slečninými věcmi, které si vezme do ruky a přeci jen pot ne pot, Sawyera obejme jednou rukou kolem pasu, přitulí se k němu a pokračuje v chůzi.

"Ale jde. Jestli je fakt tak natvrdlý, tak se mu to musí vysvětlit hezky ručně." To je taky poslední věta, kterou ještě zavrčí, než se jí povede ho uklidnit. "Nedělám to proto, že bych nedůvěřoval, že se o sebe nepostaráš. Ale chci, aby mu bylo konečně jasný, že sis vybrala někoho jinýho, než jeho. Chápeš?" Vydechne tiše, nad její poznámkou o přitažlivosti jenom protočí oči a znovu potáhne z cigarety.
"Tak v tom případě nám nezbývá nic jinýho, než se společně osprchovat, co?" Škádlivě na ni zastříhá obočím, pustí ji, aby si mohla jít vyzvednout odložené věci a během té chvilky prostě zůstane stát na místě. Jednu ruku nechá volně plandat podél těla, zatímco v té druhé drží cigaretu, ze které průběžně potahuje.
"A protestuj si, jak chceš, zlato. Jestli se tady zítra objeví, rozbiju mu obličej. Aniž bych k tomu potřeboval magii." Větu řekne klidně a chladně, očividně tím tedy celou konverzaci uzavřel. Jakmile se k němu ale přitulí, spokojeně se ušklíbne a ruku jí tentokrát omotá kolem zad a dlaň položí na bok, snad aby slečna nemusela být zbytečně blízko jeho upocenému podpaží.
"Doufám, že bude něco dobrýho na večeři, mám hlad jako vlk. A pizzu jsem si musel objednat už včera, vzhledem k té děsivé brokolicové omáčce." Celý se při té vzpomínce otřese a malinko přidá do kroku, pomalu tak opouštějíc zelenou trávu hřiště.

"Abych to tobě nevysvětlila ručně Sawe." Tak tak zadrží smích, načež se pokusí o vážný výraz, který prolomí ucukávající koutky. "Hele jemu to je jasný moc dobře, ale ta poslední věc co bych chtěla by byla, že by mi dennodenně posílal zprávy a volal, že si ho napadl a ať se s takovým hajzlem jako ty rozejdu. Znám ho moc dobře, ten už si teď chystá do auta zásoby náplastí a obvazů." Koutky si můžou ucukávat jak chtějí, vážný tón ji nikdo a nic nevezme. Tedy až na další poznámku společníka.
"Nechci ti kazit radost, takže pokud nemáš nic proti krvi, tak klidně." Vesele se zasměje, pozorujíc při tom výraz chlapce. Když už si tedy vezme své věci - konkrétně sluneční brýle, které si bez váhání nasadí na oči a boty, které si jednoduše jen tak nese v ruce, pokračuje v cestě mimo hřiště.
"Je mi jasný, že ten můj protest mi je na nic, ale ty budeš pak ten, za kterým budu lítat s každou smskou a příchozím hovorem od něj brouku." Bradu zvedne, aby mu viděla do obličeje a v tu chvíli na něj párkrát za sebou a ovšem s úsměvem zamrká.
"Ta brokolicovka nebyla zas tak špatná, ale dneska by mělo být něco s bramborama. Doufám, že k tomu bude i pořádnej stejk a velká nálož majonézy!" Při poslechu slečnina básnění o poněkud nezdravém jídle by se ne jeden divil, jak to že je při své chuti tak hubená. Hold někdo má už štěstí.

Na její rádoby výhružku se zatváří až přehnaně nadšeně, naposled potáhne z cigarety a už zhasnutý nedopalek odhodí kamsi vedle sebe do trávy. "Tak ještě se můžu postarat o to, aby nebyl schopný napsat vůbec nic." Ačkoliv zvolí relativně pobavený tón, na tváři se mu nemihne ani známka pobavení a vytetované lístky na předloktí se začnou nebezpečně třást, skoro jakoby do nich foukal vítr.
"Eeh, tak jo. Tak to se budem každý koupat sám."  Nespokojeně zavrtí hlavou, vyšpulí spodní ret a jakýmsi mručivým tónem ještě podtrhne svůj nesouhlas. Volnou rukou ji jemně chytí za bradu, malinko ji ještě zvedne a pak se k ní skloní, aby ji krátce políbil na rty. "Alespoň se za mnou budeš vracet a to za to stojí."  Stihne jí ještě šeptnout do rtů, než se od ní odtáhne.
Nad její obranou omáčky jenom zavrtí hlavou, pevně jí stiskne bok a s jakýmsi dalším komentářem, který už uslyší jenom slečna, opustí hřiště úplně. Ricu si po cestě ještě několikrát pevně zmáčkne a pak už oba zmizí z dohledu, jasně míříc do budovy Katony.